Na křižovatce
Polevsko

Do Nového Boru se dostanete z Polevska po modré turistické značce – 4 km. Rozchodník naleznete u kapličky 100 m vzdálené od kostela.

Nový Bor, nám. Míru (červená značka) – Sloup pod hradem 4 km (modrá značka) – Cikánský důl 5 km – malá Cikánská jeskyně – velká Cikánská jeskyně – U sedmi trpaslíků 6,5 km – Lesní divadlo 7 km – Sloup zámek 8 km.

Popis trasy

Z náměstí Míru v Novém Boru půjdeme po červené značce přes město do Jiráskovy ulice k transformátoru, borovým lesem do části osady Janov, komunikaci na návrší a potom klesáme po vozové cestě okolo novostaveb rodinných domků pod Skalní hrad Sloup (možná prohlídka hradu). Dále se vydáme po modré značce, která obchází hradní skálu přes Chotovický potok do Cikánského dolu. Pokračujeme dále k malé Cikánské jeskyni. Po prohlídce se vrátíme zpátky k můstku a vydáme se dolem po žlutě značeném místním okruhu k velké Cikánské jeskyni. Od ní potom vystoupáme k restauraci u Sedmi Trpaslíků. Po státní silnici asi 200 m směrem na Svojkov a Zákupy k Lesnímu divadlu, které je po levé straně silnice. Projdeme Lesním divadlem na červenou značku. Po ní se dáme zpět směrem k hradu. Narazíme na modrou značku, po které se dáme doprava pod kostel. Vystoupáme na návrší k zámku (dnes Domov důchodců) k autobusové zastávce.

Pamětihodnosti po trase

• Skalní hrad Sloup – romantické zbytky středověké pevnosti vestavěné do pískovcového sloupu připomínajícího skalní suk (318 m.n.m.), čnějícího 33m nad údolím Dobranovského potoka.
• Cikánský důl – zalesněné boční údolí na levém břehu Dobranovského potoka. V pískovcových skalách romantického dolu jsou četné převisy a také jeskyňky, přírodní i uměle rozšířené.
• Kostel sv. Kateřiny – barokní trojlodí z let 1707 – 1719. Před kostelem pak stojí barokní Mariánský sloup.
• Lesní divadlo – na kraji obce v lese při silnici na Svojkov a Zákupy vybudované ve skalní scenérii.

Výlet je vhodný pro cykloturistiku, pěší i pro rodiny s dětmi. Trasa vás zavede do oblasti Kamenického Šenova a Polevska na pomezí Českého Středohoří a Lužických hor.

Průběh trasy: Polevsko – Klučky (Lom) – Prácheň (Panská Skála) – Kamenický Šenov, náměstí Délka trasy: 7 km

Na trase se nacházejí přírodní památky, které jsou nepochybně chloubou této oblasti.

Nový Bor – lesní hřbitov

Hřbitov vystavěn dle návrhu H. Pietznera, otevřen r. 1909, granitový kříž též z r. 1909, pomník padlým v 1. světové válce arch. Doleschala. V lese některé významnější stromy (jinan), ale zejména velké množství rododendronů. Místo popravy sedmi rumburských hrdinů dne 21. května 1918. Pomník zničen roku 1938. Vedle jejich hrobu pohřben v roce 1945 sovětský voják.

Klíč

Nejvyšší bod Klíčské hornatiny o výšce 760 m nad mořem. Rozsáhlý kuželovitý suk ze znělce mladších třetihor, balvanovité proudy (kamenná moře). Pod vrcholem nejvýše položená teplomilná doubrava, na skalních stěnách roste skromně hvězdice alpská a kapradinka skalní. Podle staré pověsti zde stál hrad, snad strážní místo. Pod vrcholem bývala i jeskyně. Kolem roku 1850 postavena útulna, roku 1872 sezónní hospůdka. Od roku 1893 serpentinová stezka, roku 1910 postavena chatka, která roku 1945 shořela. V roce 1962 první zimní stanování pořádané novoborskými turisty. Roku 1967 vyhlášena přírodní rezervace, roku byl 1985 ochranářských důvodů zrušen tzv. přímý výstup.

Klučky

Přírodní památka se nachází přibližně 2,5 km severovýchodně od Kamenického Šenova, mezi obcemi Prácheň a Polevsko. Je to čedičový lom o výšce 642 m s pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy, ze kterého je krásný výhled do okolí.

Prácheň – Panská Skála

Panská skála neboli Varhany je národní přírodní památkou a unikátním geologickým útvarem. Od roku 1895 je nejstarší chráněnou geologickou rezervací v České republice. Čedičové sloupce svým seskupením připomínají varhany a dosahují výšky až 15 metrů. Byly odkryty těžbou v 18. a 19. století. Částečným vytěžením tu také vznikla prohlubeň, která se po zastavení prací v lomu naplnila dešťovou vodou a vytvořila malé jezírko. Skalní útvar posloužil i jako „kulisa“ pro scénu z pohádky Pyšná princezna.

Nový Bor – Půlnoční stráň – Klíč, sedlo – Kytlice – Falknov – Klučky – Polevsko – Nový Bor 17,9 km.

Popis trasy

Z náměstí se vydáme po zelené na Půlnoční stráň, kde odbočíme po modré značce, která nás dovede přes sedlo Klíče na křižovatku se žlutou značkou. Po ní absolvujeme severní část okruhu přes Kytlici do Polevska. Zpět do Nového Boru se vracíme přes Arnultovice po modré.

Zajímavosti po trase

• Polevský hřeben – Táhlý vyvřelý čedičový hřbet s horským charakterem o délce 10 km.
• Klůčky – Místní část Polevska založena po roce 1720 na vymýcených lesních pozemcích. Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva bylo zušlechťování skla v domácích dílnách. Kolem roku 1910 otevřen lom na čedič, těžba zastavena v roce 1997, dnes třídírna komunálního odpadu.
• Falknov – Ves součástí Kytlice, i když je mnohem starší, snad z doby předhusitské (Neuhausen). Sklárna připomíná roku 1443, od roku 1530 zde měli sklárnu Schiererové. Po roce 1873 krátce v provozu sklárna Augusta a v letech 1893 až 1930 Mariánka.
• Polevský vrch – Místo s dalekým rozhledem, na jihovýchodním svahu nad obcí Polevsko dva lyžařské vleky s umělým zasněžíváním. V okolí upravené lyžařské běžecké tratě.

Pohodlná asfaltová cesta k oblíbenému rybníku v podhůří Lužických hor. Cesta je ideální pro seniory a osoby pohybující se s holemi. Je sjízdná pro kočárky a je bez omezení též pro mechanické i elektrické vozíky. Cesta začíná na parkovišti na náměstí Míru v Novém Boru a pokračuje po cyklostezce až k Radvaneckému rybníku. Délka trasy v jednom směru je 3,6 km, převýšení je 70 m.

Radvanecký rybník

Rybník s rozlohou 8 ha se rozkládá na severním okraji rekreační obce Sloup v Čechách, v širokém údolí Dobranovského potoka. Břehy rybníka jsou z větší části zalesněné a na severu na ně navazuje poměrně velké rašeliniště. Na protější jižní straně je mohutná hráz s výtokem, procházejícím širokým uměle vyzděným tunelem. Již počátkem 20. století zde bylo zřízeno koupaliště, které se později rozšiřovalo. Ve dvacátých letech již byla otevřena letní restaurace s terasou a zřízena půjčovna loděk a plavecká škola. Po 2. světové válce nastala rozsáhlá rekonstrukce objektu, zvláště v šedesátých letech, kdy začal být Sloup v Čechách vyhledávanou rekreační oblastí s řadou rekreačních zařízení a letních táborů.

Vznikla v roce 2013 v obci Polevsko a jejím okolí na území ve správě CHKO Lužické hory. Trasa je dlouhá 4,3 km a s ohledem na kopcovitý terén je uváděna časová náročnost 3 hodiny. U Penzionu Na Křižovatce je počátek stezky, větší část je okruh od rozcestníku u kostela, který vede přes Polevský vrch. Pětice informačních panelů na trase seznamuje turisty s několika obrovskými stromy, které autor projektu pojmenoval takto:

• Jasmír – javor horský klen
• Panožrout – buk lesní
• Mrakošmak – smrk ztepilý
• Kochal – jeřáb ptačí
• Pamětnice – lípa

Informační materiály k naučné stezce určené pro děti si lze vyzvednout na Obecním úřadě a nebo v Penzionu Na Křižovatce. Dostupné jsou na http://www.polevsko.info/download/sport/za-polevskymi-obry.pdf

Dominantou města je zámek ležící nad řekou Labe. Původně gotický hrad z 13. stol. několikrát přestavěn do dnešní raně klasicistní podoby. Růžová zahrada s barokní architekturou. Dnes je část zámku zpřístupněna, v části sídlí státní archiv. Pod zámkem socha děčínského rodáka Dr. M. Tyrše. Naproti přes Labe na Pastýřské stěně restaurace „Nebíčko“ a zoologická zahrada. V Teplické ulici je umístěna nová expozice ryb a plazů v akváriích a teráriích. Okresní museum nedaleko hl. nádraží, židovská synagoga, barokní kostel Povýšení Sv. Kříže. Osvěžení naleznete v plaveckém bazénu s termální vodou. V letní sezoně lze podniknout plavbu lodí do Hřenska a zpět. Nedaleký Vysoký Sněžník s rozhlednou se nachází na nejvyšší stolové hoře Děčínských stěn Labských pískovců (726 m.n.m.).

Město na horním toku Křinice je sídlem národního parku České Švýcarsko. Jeho dominantou je barokní kostel sv. Maří Magdalény a významnou atrakcí je Dům Českého Švýcarska. V nejstarším hrázděném domku na náměstí je malé muzeum.

Sklářské město s barokním kostelem svatého Jana Křtitele a řadou dochovaných zděných i dřevěných faktorských domů. V jednom z nich je zřízeno sklářské muzeum.

Starobylé město se zachovaným městským jádrem je nejhezčím městem v podhůří Lužických hor. Rozkládá se v údolí řeky Kamenice. Město je z jihu chráněno zříceninou hradu Kamenice na Zámeckém vrchu, ze severu masivní čedičovou skalou, pro svůj tvar nazvanou Jehla. Česká Kamenice se může pochlubit nejzachovalejším historickým centrem na severu Čech, za pozornost stojí barokní kaple Narození Panny Marie z let 1736-1739 s čtyřkřídlým ambitem a pozdně gotický chrám sv. Jakuba. V letech 1856-1857 zde hrával na varhany mladý Antonín Dvořák a jsou zde i cenné náhrobníky z 16. století. Z věže je krásný výhled na město a široké okolí. Zámek Kinských, který se nachází v těsné blízkosti kostela není v dobrém stavebním stavu. Na náměstí se nachází galerie a nedaleko koupaliště. Vycházkou z centra se lze vydat k Bratrským oltářům, vytesaným ve skalách. Zajímavostí je také Muzeum psacích strojů. Na výjezdu z města najdete symbol setkání tří chráněných oblastí CHKO Labské pískovce, České středohoří a Lužické hory. V okolí České Kamenice lze navštívit i další zajímavosti – Panská skála, Zámecký vrch a bývalý koncentrační tábor Rabštejn.

Česká Lípa leží v turisticky atraktivní oblasti mezi Lužickými horami, Českým středohořím a rekreační oblastí Máchův kraj. Počátky města spadají do 13. století. V té době se slovanská osada ležící při zemské žitavské stezce začala měnit na město. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337. Díky rozvoji řemeslné výroby vznikala okolo vnitřního města mimořádně rozvinutá předměstí. V 18. století patřila Česká Lípa mezi nejlidnatější česká města, začaly se zde zakládat textilní manufaktury. Českou Lípu v té době ve světě proslavily zejména kartounky, což byly manufaktury na potiskování textilu. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. V nedávné době zde bylo renovováno mnoho krásných domů s nevšedními fasádami z období secese a empíru. Morový sloup se svatou Trojicí od žitavského sochaře Jana Kristiána Ulricha pochází z roku 1681. V 18. století byl doplněn o sochy zemských patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána – patrona chránícího proti ohni. K turistickým zajímavostem patří: Vodní hrad Lipý, Vlastivědné muzeum a galerie, Centrum textilního tisku, Archeologické muzeum Šatlava. Z České lípy vede turisticko-naučná stezka do Pekla – luční les tvořený pískovcovými stěnami a potoční nivou Robečského potoka, na jaře s koberci bledulí. Město nabízí i pestrou paletu kulturního a sportovního vyžití.

Dřevěná rozhledna na skalním ostrohu vrchu Stráž nad Sloupem v Čechách vystavěná v roce 2011. Nabízí výhledy na sloupské údolí, Nový Bor, Lužické hory, Špičák u České Lípy. Rozhlednu tvoří třiatřicetimetrový ocelový tubus mobilního operátora z roku 2011 s vnějším vinutým kovovým schodištěm, je celý opláštěn smrkovými prkny, takže v okolní krajině působí velmi přirozeně. Původně zde stávala dřevěná turistická chata Wachsteinbaude postavená v roce 1933, která byla využívána jako rekreační středisko. Později byla opuštěna a v roce 1998 a 1999 vyhořela. Dnes se vedle rozhledny buduje penzion. Rozhledna je přístupná celoročně. Lokalita: skalní masiv Na stráži cca 1km jižně od Sloupu v Čechách.